Mrtví do soumraku - 4. kapitola 3/3

29. srpna 2010 v 13:09 | Sookie |  Mrtví do soumraku

vysvětlit něco, co se dost dobře vysvětlit nedalo.
Zcela nevychovaně a podrážděně jsem zavrčela. "Fajn," vyprskla jsem. "Poslouchej, Bille! Než jsi přišel ke mně domů, musela jsem tě nejdřív pozvat. Než jsi se mnou jel sem, musela jsem tě taky pozvat. Vůbec jsi o mě nejevil zájem. Ty dvě noci, kdy jsi na mě čekal na silnici a kdy jsi mě poprosil, abych ti přivezla seznam řemeslníků, nepočítám. Ale pokaždé jsem tě musela o něco žádat já. Jak bych ti tedy mohla poručit, abys zůstal se mnou, pokud bys chtěl jít pryč? Jestli tě ty holky nechají sát svou krev - nebo klidně i ten chlap -, nemám právo stát ti v cestě!"
"Eric je mnohem hezčí než já," poznamenal Bill. "Je mnohem mocnější. A slyšel jsem, že sex s ním je nezapomenutelný zážitek. Je už tak starý, že mu stačí jenom malý doušek krve, aby se udržel při síle. Už téměř nikoho nezabíjí. Takže mezi upíry by se dal považovat za hodného člověka. Ještě za ním můžeš jít. Pořád se na tebe dívá. Kdybys nebyla se mnou, pokusil by se tě svést."
"Nechci ho," prohlásila jsem vzdorovitě.
"Nechci nikoho z těch patolízalů," prohlásil Bill.
Na chvíli jsme se oba odmlčeli.
"Takže jsme si to vyjasnili," řekla jsem nejistě.
"Ano."
Pak jsme znovu ztichli a uvažovali nad tím.
"Chceš ještě něco k pití?" zeptal se Bill.
"Ano, pokud se už nepotřebuješ vrátit."
"Ne, to je v pořádku."
Potom vykročil k baru. Ericova přítelkyně Pam už odešla a Eric mi začal počítat řasy. Snažila jsem se nezvedat hlavu a oči jsem měla přilepené k rukám složeným v klíně, abych vypadala co nejcudněji. Cítila jsem, jak mě ovíjí jakási síla. Měla jsem dojem, že se mě Eric snaží nějak ovlivnit. Pokradmu jsem k němu zaletěla pohledem. Jak jsem předpokládala, dychtivě na mě zíral. Měla jsem si svléknout šaty? Zaštěkat jako pes? Nakopnout Billa do holeně? Sakra!
Bill se vrátil a nesl pití.
"Pozná, že nejsem normální," řekla jsem zachmuřeně. Další vysvětlování Bill nepotřeboval.
"Porušuje pravidla, když se tě snaží svést, přestože jsem mu řekl, že jsi moje," prohlásil Bill. Z hlasu mu čišelo rozčilení, přestože mluvil daleko chladněji a klidněji než já.
"Zřejmě to říkáš úplně všem," zamumlala jsem. Ale nic s tím neděláš, dodala jsem v duchu.
"Mezi upíry je to zvykem," vysvětlil mi Bill. "Když oznámím, že jsi moje, nesmí se z tebe nikdo jiný pokoušet nakrmit."
"Nakrmit se ze mě, to zní vážně nádherně," poznamenala jsem zostra. Billovi se na okamžik objevil v obličeji podrážděný výraz.
"Chráním tě," řekl. Tentokrát už nemluvil tak nevzrušeně jako obvykle.
"Nenapadlo tě, že…"
Najednou jsem se zarazila. Zavřela jsem oči. Začala počítat do deseti.
Když jsem se pak na něj kradmo podívala, zjistila jsem, že se na mě upřeně, bez jediného mrknutí dívá. Téměř jsem slyšela, jak mu v hlavě cvakají kolečka.
"Že - nepotřebuješ ochranu?" řekl zkusmo. "Ty chráníš - mě?"
Neodpověděla jsem. I to dovedu.
Bill mi ale položil dlaň na zátylek a otočil mi hlavu, jako bych byla loutka. (Tenhle jeho zvyk mi pomalu začínal lézt na nervy.) Zadíval se mi do očí tak intenzivně, až se mi zdálo, že mi do hlavy propaluje potrubí.
Našpulila jsem rty a foukla mu do tváře. "Baf!" řekla jsem. Připadala jsem si nepříjemně. Přeletěla jsem pohledem všechny návštěvníky baru, zavřela oči, odstranila ochrannou bariéru v mozku a zaposlouchala se.
"Nudní," řekla jsem Billovi. "Tihle lidé jsou nudní."
"Vážně, Sookie? Na co myslí?" Ulevilo se mi, když jsem zase uslyšela jeho hlas, přestože zněl trochu podivně.
"Sex, sex, sex." Byla to pravda. Každá osoba v baru myslela jenom na sex. Dokonce i turisté. Ti si většinou nepředstavovali, jak si to sami rozdávají s upíry, ale jak si s nimi užívají všichni možní patolízalové.
"Na co myslíš, Sookie?"
"Na sex ne," vyhrkla jsem upřímně. Trápila mě jiná věc.
"Vážně?"
"Přemýšlela jsem, jakou máme šanci, že se v pořádku dostaneme odsud."
"Proč myslíš právě na tohle?"
"Protože jeden z turistů je ve skutečnosti policista v přestrojení. Právě odešel na záchod. Ví, že se tam zrovna nějaký upír zakusuje komusi do krku. Maličkou vysílačkou už zavolal policii."
"Ven!" oznámil mi Bill chladnokrevně. Okamžitě jsme vyšli z boxu a zamířili ke dveřím. Pam už byla pryč, ale když jsme procházeli okolo Ericova stolu, Bill mu cosi nenápadně naznačil. Eric pak stejně nenápadně vstal ze židle. Teprve teď jsem zjistila, jak je vysoký. Dělal mnohem větší kroky než my, takže vkročil do dveří jako první. Přitom chytil za paži uvaděčku a vystrčil ji ven.
Právě když jsme se chystali vyjít ze dveří, vzpomněla jsem si na Dlouhý stín, barmana, který mi ochotně zodpověděl všechny otázky. Otočila jsem se ještě k barovému pultu a zamířila prstem na dveře, čímž jsem mu jasně naznačila, aby zmizel. Podíval se na mě tak vyplašeně, jak dovede jenom upír, a zatímco mě Bill táhl ze dveří, odhodil ručník.
Venku už stál Eric před svým autem - samozřejmě to byla corvetta.
"Plánují razii," řekl Bill.
"Jak to víš?"
Bill se zarazil.
"To já," řekla jsem a soustředila tak pozornost na sebe.
Ericovy velké modré oči zářily dokonce i ve tmě, která halila parkoviště. Musela jsem to nějak vysvětlit.
"Přečetla jsem myšlenky jednomu policistovi," zamumlala jsem a pokradmu se podívala Ericovi do obličeje, abych zjistila, jak si to přebral. Díval se na mě úplně stejně jako ti upíři z Monroe. Zamyšleně. Hladově.
"To je zajímavé," řekl. "Jednou jsem byl s telepatkou. Bylo to neuvěřitelné."
"A myslela si to i ona?" poznamenala jsem jedovatěji, než jsem měla v úmyslu.
Zaslechla jsem, jak se Bill nadechl.
Eric se zasmál. "Chvíli," odpověděl nejasně.
V dálce jsme zaslechli houkání sirény. Eric a uvaděčka nasedli do auta a zmizeli v nočním městě. Jejich auto nějakým zázrakem nedělalo takový rámus jako ta ostatní. Já i Bill jsme se připoutali a odjeli z parkoviště jedním z výjezdů právě v okamžiku, kdy přijíždělo jedno policejní auto za druhým. Měli s sebou i dodávku upravenou pro převoz upírů, opatřenou stříbrnými mřížemi. Řídili ji dva policisté, kteří okamžitě vyskočili z vozu a proběhli dveřmi tak rychle, že je mé nedokonalé lidské oko zaznamenalo jenom jako rozmazané šmouhy.
Popojeli jsme jenom o pár bloků dál a Bill zajel na parkoviště u dalšího obchodního střediska.
"Co…?" začala jsem, ale dál jsem se už nedostala. Než jsem stačila doříct větu, Bill mi rozepnul bezpečnostní pás, sklopil sedadlo a chytil mě. Měla jsem strach, že se zlobí, takže jsem se mu zpočátku bránila, ale moje snaha vyzněla naprázdno. Jeho ústa si pak našla moje rty a já si uvědomila, k čemu se chystá.
Och, Bože, líbal tak skvěle! Možná jsme na některých úrovních měli problém s komunikací, ale tahle k nim rozhodně nepatřila. Celých pět minut jsem si připadala jako ve snách. Celým tělem mi projížděl úžasný pocit. Přestože jsem seděla na předním sedadle, cítila jsem se pohodlně, především proto, že byl tak silný a ohleduplný zároveň. Jemně jsem se mu zakousla do pokožky. Zavrčel.
"Sookie!" řekl ochraptěle.
Odtáhla jsem se od něj. Asi jeden centimetr.
"Jestli to uděláš ještě jednou, vezmu si tě, ať už to budeš chtít nebo ne," prohlásil a já věděla, že to myslí vážně.
"Ty to nechceš," řekla jsem nakonec a snažila se, aby to nevyznělo jako otázka.
"Och, ano, chci." Chytil mě za zápěstí a předvedl, jak moc to chce.
Vtom se vedle nás objevilo jasné rotující světlo.
"Policie," vydechla jsem a spatřila, jak z auta vystupuje postava a míří k Billovu okénku. "Neprozrazuj mu, že jsi upír, Bille," řekla jsem rychle. Bála jsem se důsledků razie v baru. Třebaže většina policejních složek byla nadšená, když jim upíři pomáhali, na ulici museli čelit spoustě předsudků, zvláště když tvořili smíšené páry.
Policistova těžká ruka zaklepala na okno.
Bill nastartoval motor a stiskl tlačítko, kterým se stahuje okno. Zůstal ale zticha a já si uvědomila, že se mu nezatáhly špičáky. Pokud otevře pusu, bude každému okamžitě jasné, že je upír.
"Dobrý večer, důstojníku," řekla jsem.
"Dobrý večer," odpověděl muž zdvořile. Předklonil se, aby se podíval do okénka. "Víte, že všechny obchody jsou už zavřené, že?"
"Ano, pane."
"Je mi jasné, že jste tu spolu špásovali, a nic proti tomu nemám, ale měli byste jet domů a takovéhle věci dělat tam."
"To uděláme." Nedočkavě jsem přikývla. Bill toporně naklonil hlavu.
"Právě jsme provedli razii v baru několik bloků odsud," poznamenal policista nenuceně. Do obličeje jsem mu příliš neviděla, ale připadalo mi, že je to urostlý muž ve středních letech. "Nejedete náhodou odtamtud?"
"Ne," odpověděla jsem.
"Je to upíří bar," doplnil policista.
"Ne. Nejedeme."
"Rád bych si vám posvítil na krk, slečno, pokud vám to nebude vadit."
"Vůbec ne."
Okamžitě namířil starou baterku nejdříve na můj a pak i na Billův krk.
"Dobře, jen jsem se chtěl ujistit. Můžete jet."
"Ano. Pojedeme."
Bill přikývl ještě úsporněji než předtím. Zatímco policista čekal, usadila jsem se a zapnula si bezpečnostní pás. Bill zařadil zpátečku a vycouval.
Byl strašně rozzuřený. Celou cestu domů zachmuřeně (aspoň se mi to zdálo) mlčel. Mně celá ta příhoda připadala spíš komická.
Potěšilo mě, že moje přednosti dokážou udělat na Billa takový dojem. Začala jsem doufat, že mě jednou bude chtít políbit znovu, možná trochu déle a silněji, a třeba bychom mohli zajít ještě dál? Snažila jsem se nepropadnout nějakým marným touhám. Existovalo totiž pár věcí, které o mně Bill - ani nikdo jiný - nevěděl. Nechtěla jsem se nechat unést přehnaným očekáváním.
Když jsme dojeli k babiččinu domu, obešel auto a otevřel mi dveře. Zvedla jsem obočí, ale nijak jsem mu v jeho dvorném chování nebránila. Bill si podle mě rozhodně uvědomoval, že mám nejen dvě funkční ruce, ale i dost rozumu, abych poznala, jak se u jeho auta otevírají dveře. Když jsem vylezla ven, ustoupil o několik kroků zpátky.
Píchlo mě u srdce. Nechtěl mě znovu políbit. Ve skutečnosti té chvilky v autě litoval. Možná měl zálusk na Pam. Nebo dokonce na toho barmana jménem Dlouhý stín. Začínalo mi docházet, že schopnost žít sexuálním životem po několik staletí poskytuje velký prostor experimentům. Nebo se telepat do toho seznamu nehodí?
Schoulila jsem se a zimomřivě si vepředu překřížila paže, abych se zahřála.
"Je ti zima?" zeptal se okamžitě Bill a objal mě. Zdálo se však, že se mi jenom snaží nahradit kabát, protože si ode mě držel odstup.
"Omlouvám se, že jsem tě rozzlobila, nic víc už po tobě nebudu chtít," řekla jsem klidně. Přitom jsem si uvědomila, že se babička s Billem nedomluvila na konkrétním datu, kdy má promluvit k potomkům padlých hrdinů. Bude to muset s Billem nějak vyřešit sama.
Bill stál klidně. Pak konečně řekl: "Jsi - neuvěřitelně - naivní."
"Hmm," poznamenala jsem bez zájmu. "Vážně?"
"Nebo jsi prostě jeden z těch blahoslavených božích tvorů slabých duchem." To znělo zhruba stejně příjemně, jako kdyby mi tvrdil, že jsem Quasimodo nebo někdo podobný.
"Asi," začala jsem zostra, "si na to budeš muset odpovědět sám."
"Doufám, že to budu já, kdo na to přijde," poznamenal ponuře. Vůbec jsem to nepochopila. Doprovodil mě až ke dveřím, a i když jsem doufala v další polibek, dal mi jen pusu na čelo. "Dobrou noc, Sookie," zašeptal.
Na okamžik jsem mu přitiskla tvář na obličej. "Díky, žes mě s sebou vzal," řekla jsem a odtáhla se od něj, aby ho třeba nenapadlo, že toužím ještě po něčem dalším. "Nečekej, že zavolám." Než ze mě stačilo vyprchat odhodlání, vklouzla jsem do potemnělého domu a zavřela Billovi dveře před nosem.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Hakky Shika Shun Hakky Shika Shun | Web | 29. srpna 2010 v 13:14 | Reagovat

Čau,
je to opravdu hezká kniha sestra po ní úplně šílí :) Já tedy spíš doporučuji Night watch (Noční hlídku)

2 Evelína^^ Evelína^^ | Web | 29. srpna 2010 v 13:16 | Reagovat

Kam můžu psát reklamu, když tu nemáš reklamy?:D

3 jituška jituška | Web | 29. srpna 2010 v 13:16 | Reagovat

krasne pises xD

4 ♥Ilči♥ ♥Ilči♥ | Web | 29. srpna 2010 v 13:17 | Reagovat

trochu dlouhý neeee ?? :D:D krásnýý blog  plss jukni na můj  snažím se míc co nejvěčí návštěvnost .. a když už tam budeš tak můýeš zanechat komentík  ale jestli nechceš,tak nemusíš .. jen to jenom na tobě jestli mi pomůžeš - nebo to budeš ignorovat  určitě tě do ničeho NECHCI nutit !  kdyžtak předem děkujuu  a proin za reklamu ..!
papa

5 >>Damie a Katie<<...píše Damie // affiliates >>Damie a Katie<<...píše Damie // affiliates | Web | 29. srpna 2010 v 14:01 | Reagovat

Včera jsem dokoukala par dilu ke kterýmse dali pridat i titulky a byla to bomba:)..Moc díky za radu:)..Ty po kolikátej díl jsi to videla? :)

6 MaCi MaCi | Web | 29. srpna 2010 v 14:24 | Reagovat

super :)

7 MaCi MaCi | Web | 29. srpna 2010 v 14:38 | Reagovat

tak jsem se konečně rozhodla a udělala jsem na mým blogu i true blood =D

8 >>Damie&Katie<<..píše >>Damie >>Damie&Katie<<..píše >>Damie | Web | 29. srpna 2010 v 14:49 | Reagovat

a videla jsi to s titulkami nebo ne?

9 Break°THE°Devil Break°THE°Devil | Web | 29. srpna 2010 v 14:55 | Reagovat

Není na netu někde ten čtvrtý díl? Že bych ušetřila prachy :D Ale co já jsem se koukala tak jsem nic nenašla.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama